Moje cesta s kochleárním implantátem

Ahoj, jmenuji se Walentyna a mám šestnáct let. Narodila jsem se pár dnů před Štědrým dnem, byla jsem pro rodiče takovým malým vánočním dárečkem.

Když mi byl jeden rok, vyskytla se nemilá komplikace. Rodiče si začali všímat, že nemluvím a když na mě volali, neotáčela jsem se. Při kontrole u praktické dětské lékařky se dozvěděli, že mám problémy se sluchem. A tak se začala naše společná cesta s kochleárním implantátem.

S rodiči jsme okamžitě navštívili nemocnici v Třinci, kde jsem na ORL podstoupila sluchové vyšetření. Zjistilo se, že jsem od narození naprosto hluchá. Byl to šok jak pro rodiče, tak pro lékaře. Postarší doktorka z třinecké nemocnice mě odkázala k životu v úplné tichosti. Naštěstí se tento scénář mým rodičům nelíbil a hledali pro mě další možnosti, jak mi pomoci.

Následující týden jsme navštívili Fakultní nemocnici v Ostravě, kde jsme museli podstoupit genetický test. Tam se zjistilo, že geny mých rodičů mají 25% pravděpodobnost, že se jim narodí hluché dítě, což znamená každé čtvrté. Bohužel černý Petr padl na mě. Následovně jsme se přesunuli do speciální kliniky ORL v Ostravě, kde se objevila kapka naděje. Rodiče zjistili, že i neslyšící děti můžou slyšet díky kochleárnímu implantátu.

Nejdříve jsem musela nosit půl roku sluchadlo, určené pro osoby nedoslýchavé, což byla formalita nařízená zdravotní pojišťovnou, následně půl roku na to jsem se s rodiči začala připravovat na operaci v Motolské nemocnici. Prošla jsem si mnoha vyšetřeními, které trvaly skoro rok. Když jsem se dostala na řadu, bylo mi dva a půl roku.

Operace a setkání s prvními tóny

Po rozhovoru rodičů s primářem Zdeňkem Kabelkou jsem byla připravena na operaci. Následně mě umístili na lůžko jednotky intenzivní péče, kde jsem tři dny užívala silné léky na tlumení bolesti. Po dvou týdnech jsem mohla jet domů a po měsíci si rodiče v Praze vyzvedli procesor čili zevní část implantátu, která se nasazuje za ucho. I když sluchadlo zatím nebylo propojené s implantátem, nosila jsem ho za uchem – abych si zvykla.

Rodiče rádi vzpomínají na moment, kdy jsem si poprvé nasadila procesor. Šli jsme s tátou do květinářství a když jsme z něho vycházeli, po čase si táta všiml, že svoje sluchadlo za nemalou částku za uchem nemám. Nastal poplach. Ihned jsme se vrátili do květinářství a do společného hledání se zapojil nejen celý personál obchodu ale dokonce i zákazníci. Nakonec to dopadlo dobře a sluchadlo se našlo na dně květináče.

Další částí celého procesu bylo tzv. první zapojení implantátu. Rodiče se setkali s klinickým inženýrem, který provedl softwarové nastavení implantátu. Od toho momentu jsem začínala slyšet první tóny. Potom jsem jezdila, každé tři týdny do Prahy na nastavování (ladění, fiting) a krok po kroku jsem slyšela více a více tónů.

Po roce ladění jsem začala chodit do speciální školky v Ostravě Porubě, kde byly taktéž implantované děti a mládež. Bohužel tam byly i děti, které rodiče nechtěli implantovat. Po dvou letech ladění jsem ze sebe pomalu začala dostávat první slova, následovně krátké věty. Změnila jsem školku na pouze logopedickou v Písku. Samozřejmě pravidelně jsem jezdila na ladění zvuků do Prahy a k tomu každý týden absolvovala logopedická cvičení.

Druhý stupeň jsem strávila na Základní škole v Jablunkově s dětmi bez sluchového hendikepu. Tempo vyučování se slyšícími dětmi mi nedělalo problém, také jsem se s velkým nadšením přihlašovala do různých meziškolních soutěží svázaných s matematikou, či běžeckým lyžováním. Startovala jsem také na Zimní olympiádě dětí a mládeže, kterou v roce 2020 organizoval Karlovarský kraj. Pravda je, že základní škola nepřipomínala vždycky procházku růžovým sadem, pomoc asistentky, hodiny přípravy navíc ke zkouškám i občasné nepochopení spolužáků bylo mým denním chlebem. I přes to všechno jsem na konci deváté třídy obdržela diplom, jedné z nejlepších žákyň v ročníku.

Aktuálně rozšiřuji svoje znalosti na střední škole Výmolova ve studijním oboru Asistent zubního technika. Ráda kreslím, vařím, peču a když je hezké počasí vyrazím na kolo, nebo na procházku po našich beskydských kopcích. Jsem moc vděčná, že během těchto činností můžu poslouchat rádio, hukot aut, nebo zpěv ptáků. Bez Kochleárního implantátu bych nebyla tou Wálí, kterou jsem teď.

Děkuji!

Zřeknutí se odpovědnosti:

Vyjádřené názory jsou osobními názory jednotlivců. Chcete-li zjistit, zda jste možným kandidátem technologie společnosti Cochlear, obraťte se na svého lékaře.

O způsobech léčby ztráty sluchu se poraďte se svým odborným zdravotníkem. Výsledky se mohou lišit a váš odborný zdravotník vám poradí s faktory, které by mohly výsledek ovlivnit. Vždy si pečlivě prostudujte návod k použití. Některé produkty nemusí být dostupné ve všech zemích. Informace o produktech vám poskytne místní zástupce společnosti Cochlear.

Pomozte nám vylepšit Cochlear Family News.
Jak jste tento článek našli?

Odmítnutí odpovědnosti

O způsobech léčby ztráty sluchu se poraďte se svým odborným zdravotníkem. Výsledky se mohou lišit a váš odborný zdravotník vám poradí s faktory, které by mohly výsledek ovlivnit. Vždy si pečlivě prostudujte návod k použití. Některé produkty nemusí být dostupné ve všech zemích. Informace o produktech vám poskytne místní zástupce společnosti Cochlear.

Vyjádřené názory jsou osobními názory jednotlivců. Chcete-li zjistit, zda jste možným kandidátem technologie společnosti Cochlear, obraťte se na svého lékaře.

Pro získání seznamu všech ochranných známek společnosti Cochlear, prosíme navštivte stránky Podmínek použití.